Jan Březina - fotograf

V posledních pár měsících jsem opravdu mnohokrát četl nářky nad tím, jak jen mohl Apple zahodit u svých nových notebooků ten geniální magnetický napájecí konektor (MagSafe). Mnohokrát jsem musel odpovídat na to, zda mi chybí u nového Macbooku Pro, jak hodně mi chybí nebo jak bez něj vůbec můžu žít. Takže abychom v tom měli jednou pro vždy jasno:

Pokud sledujete moje sociální média, určitě už víte, že trénuji na půlmaraton. Vzhledem k tomu, že moji jediným cílem je doběhnout a nezničit se, nemám zrovna vysoké ambice. Přesto běžet 22 km je něco, co ve mě vzbuzuje trochu respektu a tak jsem se poohlížel po nějakém tréningovém plánu. Na co jsem přišel?

Kdyby platilo, že běhání = hubnutí, běhala by asi ochotně většina populace. Obávám se ale, že tak přímočaré to není. Jedním z důvodů proč jsem začal běhat byla snaha přestat tloustnout, což se povedlo. Pak logicky přišla nová meta - zhubnout, což se mi zatím nedaří. Nejsem žádný specialista na diety a hubnutí, přesto jsem vypozoroval několik zákonitostí.

Nedávno jsem psal článek o travel bloggerech a influencerech . Byla to moje reakce na jinak skvělý kurz Travel Geekery , ve kterém mi trochu chyběla tvrdá fakta. Rád bych se na tomto místě Veronice omluvil, protože její kurz byl zlatý proti tomu, co předvádí PR oddělení agentury Get Boost . Rozumím tomu, že prodat české Youtubery velkým inzertním klientům chce trochu invence a leštění, ale opravdu jim zbaštíme všechny bullshity?

Přiznám se, že určitě největší vliv na mojí běžeckou morálku má počasí. Když je hezky, svítí sluníčko a je rozumná teplota, tak je radost vyběhnout. Když je zataženo, prší, fouká nebo je zima, tak by ani našeho psa nevyhnal a se mnou to není o nic moc lepší. Co s tím?

Když jsem začal běhat, rozhodl jsem se, že na to nepůjdu příliš věděcky, nebudu si kupovat super outfit, speciální boty, běžecké hodinky apod. Prostě jsem chtěl začít něco dělat pro svou kondici a přišlo mi směšné začít nakupováním doplňků. Určitě to znáte ten pocit, když potkáte vystylovaného běžce či golfistku a v zápětí zjistíte, že jim jde o pózu nikoli o sport. Samozřejmě jsem to úplně nevydržel, ale předsevzetí tu bylo!

V zásadě nejsem příliš sportovní typ. Mám rád pohyb, ale nikdy jsem nedělal žádný vrcholový sport a považuji se spíš za intelektuála, možná kavárenského povaleče či chceteli Ajťáka. Takže přihlásit se na půlmataron bylo rozhodnutí, které možná řadu lidí překvapilo. Vzhledem k tomu, že mám běžet za 2 měsíce, rozhodl jsem se o tom trochu blogovat a třeba někoho inspirovat :)

Včera jsem ze zvědavosti zašel na workshop Veroniky Hradilikové ( travelgeekery.com ) o tom, jak pracovat s Travel bloggery . Je to pro mě takový fenomén v mnoha ohledech. V první řadě už asi rok hledám sílu a čas začít se svým vlastním pravidelným travel bloggem, což je pořád ve fázi příprav. Zároveň v rámci projektu Fripito se s travel bloggery, těmi zahraničními, snažíme pracovat a naše zkušenosti jsou řekněme převážně neuspokojivé. Za travel bloggera se považuje kde kdo, statistiky se často fixlují, followeři nakupují a kvalita spolupráce je velice proměnlivá. A tak jsem si šel poslechnout co dělám špatně.