Jan Březina - fotograf

Google.com je bezesporu fenoménem naší hektické doby plné digitálních vymožeností. Vznikl jako každý správný internetový projekt na akademické půdě jako alternativa k nefungujícím komerčním řešením. Díky úžasně fungujícímu investičnímu trhu v USA a nesporným manažerským dovednostem lidí z Googlu se během několika málo let vyvinul v dechberoucí kolos, který co týden představí nějakou novou aktivitu. Nejčastěji však už nejde o nový vývoj z dílen Googlu, ale o akvizici stávajícího řešení. Nechci působit jako remcal, ale když jsem se připojil na Blogger.com a místo mého účtu se automaticky přilogoval „můj“ google účet a tudíž zmizel můj existující blog, byl jsem zprvu trochu zaskočen. Pak mě uklidnil odkaz, který by šel volně přeložit jako „Pokud zmizel váš starý blog, klikněte zde“ - klikl jsem pln naděje v pomoc. Odpovědí byl „internal error“ a hláška, že požadovaná informace neexistuje. Inu i mistr tesař se utne. A rozuzlení? Odhlásil jsem se ze svého novégo google účtu, přihlásil n...

Tak jsem se opět vydal na cesty a práce mě po roce zavála zpět do Las Vegas. Město hříchu uprostřed nevadské pouště dlouho nepatřilo mezi má oblíbená, ale s postupem času jsem si k němu vztah našel. Pokud totiž člověk nepodlehne prvotnímu tlaku předsudků, lze v okolí Vegas najít řadu krásných míst stejně jako kdekoli jinde. Proto jsme se včera vydali na Lake Mead. Jako všichni turisté jsme se krátce podívali na Hoover Dam, ale protože máme půjčené terénní SUV, vydali jsme se po prašné polní cestě do Red Rock Canyonu. To je malé zapadlé údolí s přístupem k jezeru, které je asi 4 míle od turistů, takže nabízí doslova božský klid a pohodu. Přesněji řečeno by nabízelo, pokud v něm budete sami. To že jsme narazili na stan s rybáři, bych ještě pochopil. Ale že na pláži stál Nisan s „autoturistou“, který se z poza volantu kochal pohledem na jezero mě doslova znechutilo. Upřímně řečeno vypadal, že brzy zajede předními koly do vody, aby se smočil, nebo že si v Nisanu možná zajde rovnou zaplavat...

Někdy se mi stává, že jsem doslova fascinován banální záležitostí, se kterou se sice každodenně setkáváme, ale jen občas nám dojdou její příčiny, průběh případně důsledky. Aktuálním impulzem, který mne v tomto směru právě zaměstnává je fakt, jak málo racionálně se chováme a nakolik jsme ochotni podlehnout kouzlu okamžiku. Není to samozřejmě nic objevného, nového či šokujícího, ale tak nějak minimálně sám sebe často přesvědčuji, že jsem tvor veskrze racionální a svodům emocí podléhám méně než bývá obvyklé. Nicméně jak sám se sebou každodenně žiji, uvědomuji si čím dál více, že jde pouze o sebeklam způsobený vlastní touhou po sebeúctě. Tento týden jsem jednomu svému starému známému ukazoval fotografie z Expedice USA 2006 a snažil se ho nalákat na účast v příštím ročníku. Až zpětně jsem si uvědomil jak horlivě a překotně jsem jej zavalil prožitky a emocemi, které ve mně expedice zanechala. A upřímně mohu prohlásit, že důvodem nebyla snaha udělat kšeft, ale vlastní příjemný pocit, který js...

Pokud si pokládáte otázku, proč jsem tak dlouho nic nepřidal na svůj blog nebo si říkáte "další blogger co nevydržel" mam pro vás odpověď. Ano, nevydržel jsem pracovat s bloggerem, protože mi systém pod windows usilovně odmítal vkládat obrázky, což mne neuvěřitelně frustrovalo. Zároveň mám i dobrou zprávu, přešel jsem před dvěma týdny z Windows na Mac a tudíž jsem začal místo Internet Exploreru používat Apple Safari a hle - věci fungují lépe a radostněji. Nechci sršet optimismem jako pan Mac z reklamy PC vs. MAC, ale tohle je jedna z věcí, které mě potěšili, takže slibuji, že blog zase trochu ožije....

„Fuji má nové logo, chápeš tu hrůzu?“ Přesně tato věta mě přivedla k novému logu společnosti Fujifilm, které bylo představeno před týdnem. Zkusil jsem počkat týden, zda se čirou náhodou můj pohled na věc nezmění, ale i po týdnu mi tento výtvor japonské geniality připadá stále stejně odporný a kontraproduktivní. Nicméně má odpověď na úvodní otázku přesto zní ano, chápu velice dobře, co se ve Fuji děje. Čas od času se stane, že i velká společnost se dostane do obtíží. Nejčastěji jde o důsledek přílišné zkostnatělosti v kombinaci s rychlou změnou na trhu. A přesně to potkalo Fujifilm, který hledá velmi těžko a bolestně odpověď na otázku své vlastní budoucnosti. Již samotné slůvko film v názvu společnosti je odpovědí na to, odkud problémy pramení a restrukturalizace je odpovědí japonského vedení. A jak už tomu tak bývá, pokud managemant velké společnosti začne utrácet desítky a stovky milionů za strukturální změny uvnitř společnosti, většinou prahne po jejich rychlém zhmotnění. Protože seb...

Shadow Originally uploaded by alis_czech . Většinou je pro mne fotografie práce, ale občas se podaří fotografovat i pro radost. Veronika byla tak hodná, že mi po celodenním workshopu, který jsem odlektorovam a ona oddřela jako model, věnovala ještě pár desítek minut svého času a několik fotografií se docela povedlo. A opět se potvrdilo, že krása je v jednoduchosti. Po všech experimentech ve studiu jsme stejně skončili u jediného světla, ventilátoru a příjemné hudby.

Již třetí den trávím na HP Labs posloucháním o skvělých technologiích, které nám umožňují dělat úžasné věci. Přesněji řečeno jde o techniky, které se nesnaží udělat fotografii či tisk věrnějšími, přesnějšími či stabilnějšími, nýbrž prostě a jednoduše líbivějšími. Ne, že by na tom bylo cokoli špatného. Myslím, že náš dnešní svět je natolik smutný a fádní, že trocha toho pozlátka mu jistě neuškodí, ale neztratíme pak zájem o realitu jako takovou? Nestane se nám to, že časem zjistíme, že virtuální svět je mnohem hezčí, komfortnější a líbivější než třeba náš celoživotní partner? Doufejme, že ne. Realita Po korekci PS: Pokud srovnáte snímky GAS1 a GAS2 tak veřte, že rozdíl je jen v cca 5 min. Práce ve Adobe Photoshopu. A postup? Mírně projasnit pomocí gradační křivky Dosytit barvy a mírně posunout odstín do růžové Lehce zvednout kontrast Vyretušovat pomocí klonovacího razítka některé odlesky a nepěknosti Přidat přechodovou masku a zaostřit lehce střed (USM: 75%, 0,5pix., 0 práh) U nové vrst...