Nasbírejte životní energii – udělějte si radost

Věříte na novoroční předsevzetí? Upřímně řečeno jsem jim nidky nepřikládal žádný význam a celý ten humbuk kolem starého a nového roku pokládal za trochu přehnaný. Přesto jsem se letos rozhodl, že si jedno novoroční předsevzetí dám – pokusím se každý den si udělat aspoň malou radost. Proč? Protože mi v poslední době opravdu chyběla energie a taková ta zdravá chuť do života.




Velké cíle energii spotřebovávají
Znám hodně lidí, kteří si vytýčili nějaký vznešený, velký cíl a snaží se k němu dojít. Cesta je to většinou velice dlouhá, strastiplná a stává se, že člověku na této cestě dojde energie a chuť pokračovat. Osobně mám celou řadu cílů, přání a vizí, ke kterým se snažím postupně propracovat. Jsem prostě ctižádostivý člověk, někdy to popisuju jako život běžce. Když jedné mety dosáhnu, v zápětí se na horizontu objeví další a běh nikdy neskončí.

Bez velkých cílů se žít samozřejmě dá, ale považuji takový život bezcílným a svým způsobem promarněným. Bohužel na to, aby člověk mohl dosahovat nových vyšších cílů, potřebuje nějaký nekonečný zdroj vnitřní energie. Ten v sobě máte nebo nemáte, asi genetika – možná výchova? V každém případě i sebelepší vnitřní zdroj je potřeba dobíjet. Jak na to?





Udělejte si radost
Energie se dá hledat ledaskde. Někdo objímá stromy na Vrchonině a po nocích chlastá, jiní žijí na úkor druhých a doslova z nich energii vysávají. Ani jedna z těchto cest se mi nelíbila a tak jsem si našel svou vlastní. Nějlepší mi připadá si udělat radost. Ano, je to tak prosté, jak to zní. Kdykoli si něčím uděláte radost, zahřeje své srdíčko, získáte tak pěknou porci energie.

Rozhodně nesdílím misionářskou myšlenku sebezapření a sebeodpírání. Můžete říct, že je to požitkářské, rozmařilé nebo snad konzumní, ale me to strašně pomáhá. Ona radost se dá dělat i těmi nejmenšími drobnostmi.




Tipy na drobné radosti
Žiju opravdu velmi hektický život a potvrdí vám to každý, kdo mne zná. Tak nějak neumím nicnedělat. A přesto, nebo možná právě proto, jednou z mých nejoblíbenějších rtadostí je se na chvilku zastavit. Dát si dobrou kávu v kavárně a chvíli pozorovat život kolem sebe. Sednout si na lavičku, pozorovat lidi a přemýšlet nad tím, kam se asi ženou.

Další možnost je sledovat krásu. Díky fotografování mám možnost se potkávat s krásnými lidmi (přiznávam ženského pohlaví), navštěvovat úchvatná místa, hledat zajímavé světlo a fotit zajímavé věci. Fotografie mají tu ohromnou výhodu, že k takovéto nalezené kráse se můžete i vracet a může vás těšit a dobíjet opakovaně.

Hrajte si s dětmi. Dětský svět je neuvěřitelně prostý, osvobozující ve své upřímnosti a nezáludnosti. Ponořit se aspoň na chvíli do světa bez pravidel, předsudků a pravidel etikety je něco úžasného. Pokud se vám podaří nechat všechen balast společenské odpovědnosti alespoň na chvíli za zády, objevíte v sobě něco úplně nového – dítě :)

A pokud ani jedno z toho vás neláká, mám ještě jeden tip. Kupte si novou motorku. To mě vždycky potěší...

Komentáře

  1. Taky razim teorii drobnych radosti, problem ale je, ze jsem geek a tak to vyjde obcas draho :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Doporučuji pralinky, třebas z Leonidasu. Nejsnažší cesta k orgasmu.

    OdpovědětVymazat
  3. Anonymní1:17 dop.

    jj s tim souhlasim, Fotim, Jezdim namotorce, a s detmi jsem obcas take:) jeste bych pridal sport... volejba, florbal, fotbal.. cokolik kde se clovek odpouta od vsechniho zivota.

    OdpovědětVymazat
  4. Petr F1:17 dop.

    jj s tim souhlasim, Fotim, Jezdim namotorce, a s detmi jsem obcas take:) jeste bych pridal sport... volejba, florbal, fotbal.. cokolik kde se clovek odpouta od vsechniho zivota.

    OdpovědětVymazat
  5. Dlouho jsem neměla chuť číst články, celkově také procházím obdobím tak nějak bez energie a dobré nálady, i když mi v podstatě nic nechybí. Tento článek jsem přečetla až do konce a nabil mě energií, alespoň pro dnešek ;-) Díky za něj.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky Honzo,

    tohle byla moje dnešní radost, co bude zítra? ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Benzín v USA

Jak jsem uběhl půlmaraton