Proč si nenechat okovat koně u gynekologa?
Když už jsem na tom americkém západě, nemohl jsem si aspoň v nadpisu odpustit trochu toho kovbojského pohledu na svět. Nicméně psát nechci ani o koních, ani o gynekologii. Nemám totiž vůbec nic proti gynekologům, svého času jsem jim pubertálně záviděl jejich práci, ale řeč bude o jídle.
Když jsem byl ještě malý Honzík, maminka mě učila, že si nemám dávat v parném létě vlašský salát, že mám jíst jen ve slušných podnicích. Prostě se mi snažila vštípit zásady bezpečného stravování a měl jsem pocit, že jsem to docela zvládl. Při svých cestách do exotiky ze zásady neexperimentuji příliš s lokálními jídly, vyhýbám se nádražním bufetům a jiným místům, kde očekávám zdravotní rizika. Přesto se i mě občas podaří šlápnout do … No prostě vedle.
Poslední večer v San Francisku jsem se rozhodl, že si za svou tvrdou práci zasloužím trochu odměnit. Napsal jsem hodně článků, našel hodně kontaktů, udělal hodně fotek, prostě jsem si chtěl udělat radost. Velké nakupování jsem si zakázal už před odletem do USA, takže jsem se raději obloukem vyhnul AppleStoru a rozhodl jsem se, že si udělám radost v Sushi baru. Při letní cestě do Japonska jsem si Sushi opravdu oblíbil a přestože se nestalo běžnou součástí mého jídelníčku, považuji jej za jakési gurmánské povyražení.
Kousíček nad Union Square jsem našel opravdu příjemně vypadající Sushi bar. Měl rozumě narváno, takže jsem si říkal že je asi oblíbený. Kuchař i obsluha viditelně pocházeli z Japonska, což je u Sushi baru dobré znamení. A jídelníček prozrazoval, že bar není z levných krajů, což ve mně potvrdilo zdání přislíbené kvality.
Při objednávce jsem si ještě pochvaloval jsou volbu, vše probíhalo přesně jako v Japonsku. Starší dáma byla velice úslužná a zdvořilá. Přestože jsme se oba dva snažili hovořit anglicky, viditelně jsme si nerozuměli, takže jsem nakonec skončil u několika naučených frází z japonštiny, které objednávku zachránily. Labužnicky jsem zkombinoval několik kousků Sushi, Sashimi a Maki s tím, že jsem volil jen osvědčené druhy masa – losos, tuňák a krevety. Jak jsem již říkal, nerad experimentuji v jídle.
První dorazil tuňáček a byl vynikající! Pak následoval losůsek, který sice nebyl doslova luxusní, ale byl srovnatelný s nádražním sushi barem v Kjotu (pozor, velmi dobrý podnik!). A pak dorazily krevety. Dal jsem si první a jak jsem byl rozjařilý z předchozích pokrmů, zarazil jsem se až u druhého kousku. Něco nebylo v pořádku! Tvar seděl, velikost seděla, barva taky – už to mám – ten zápach ke krevetám nepatří! Pozdě … I když jsem již další sousto nepozřel, tak celá večeře opustila můj žaludek nesprávným směrem necelou hodinu po zaplacení. Vyzvracet 42USD tak krátce před spaním prostě neudělá radost.
A tak teď sedím v Jack In The Box na Tropicana Ave v Las Vegas, což je hamburgrárna nejhoršího kalibru. Jedí tady se mnou výhradně Mexičani, kteří na MacBook Air koukají dost nechápavě a jejich oblečení zjevně pamatuje Kenedyho. Moje objednávka kompletního Comba obrovského sirlion burgru se slaninkou, hranolek a neomezenou konzumací nápojů vyšla na necelých 9 dolarů a jsem opravdu šťastný. Hamburger je něco co prostě v USA umějí!
A až budu mít zase chuť na Sushi, tak jedině v ověřeném Sushi baru na Újezdě (vřele doporučuji) a nebo v Japonsku. Tak jak v picérkách nebývají dobré stejky, tak Sushi v Americe jen tak bez doporučení opravdu není dobrá volba! Chybami se člověk ujišťuje a jak říká klasik: „Co nás nezabije, to můžeme vždycky vyzvracet!“
PS: Fotky jsou z expedice do Japonska. SFO jsem běžel zvracet a mexičany od jisté doby taky radši nefotím ...
Když jsem byl ještě malý Honzík, maminka mě učila, že si nemám dávat v parném létě vlašský salát, že mám jíst jen ve slušných podnicích. Prostě se mi snažila vštípit zásady bezpečného stravování a měl jsem pocit, že jsem to docela zvládl. Při svých cestách do exotiky ze zásady neexperimentuji příliš s lokálními jídly, vyhýbám se nádražním bufetům a jiným místům, kde očekávám zdravotní rizika. Přesto se i mě občas podaří šlápnout do … No prostě vedle.
Poslední večer v San Francisku jsem se rozhodl, že si za svou tvrdou práci zasloužím trochu odměnit. Napsal jsem hodně článků, našel hodně kontaktů, udělal hodně fotek, prostě jsem si chtěl udělat radost. Velké nakupování jsem si zakázal už před odletem do USA, takže jsem se raději obloukem vyhnul AppleStoru a rozhodl jsem se, že si udělám radost v Sushi baru. Při letní cestě do Japonska jsem si Sushi opravdu oblíbil a přestože se nestalo běžnou součástí mého jídelníčku, považuji jej za jakési gurmánské povyražení.
Kousíček nad Union Square jsem našel opravdu příjemně vypadající Sushi bar. Měl rozumě narváno, takže jsem si říkal že je asi oblíbený. Kuchař i obsluha viditelně pocházeli z Japonska, což je u Sushi baru dobré znamení. A jídelníček prozrazoval, že bar není z levných krajů, což ve mně potvrdilo zdání přislíbené kvality.
Při objednávce jsem si ještě pochvaloval jsou volbu, vše probíhalo přesně jako v Japonsku. Starší dáma byla velice úslužná a zdvořilá. Přestože jsme se oba dva snažili hovořit anglicky, viditelně jsme si nerozuměli, takže jsem nakonec skončil u několika naučených frází z japonštiny, které objednávku zachránily. Labužnicky jsem zkombinoval několik kousků Sushi, Sashimi a Maki s tím, že jsem volil jen osvědčené druhy masa – losos, tuňák a krevety. Jak jsem již říkal, nerad experimentuji v jídle.
První dorazil tuňáček a byl vynikající! Pak následoval losůsek, který sice nebyl doslova luxusní, ale byl srovnatelný s nádražním sushi barem v Kjotu (pozor, velmi dobrý podnik!). A pak dorazily krevety. Dal jsem si první a jak jsem byl rozjařilý z předchozích pokrmů, zarazil jsem se až u druhého kousku. Něco nebylo v pořádku! Tvar seděl, velikost seděla, barva taky – už to mám – ten zápach ke krevetám nepatří! Pozdě … I když jsem již další sousto nepozřel, tak celá večeře opustila můj žaludek nesprávným směrem necelou hodinu po zaplacení. Vyzvracet 42USD tak krátce před spaním prostě neudělá radost.
A tak teď sedím v Jack In The Box na Tropicana Ave v Las Vegas, což je hamburgrárna nejhoršího kalibru. Jedí tady se mnou výhradně Mexičani, kteří na MacBook Air koukají dost nechápavě a jejich oblečení zjevně pamatuje Kenedyho. Moje objednávka kompletního Comba obrovského sirlion burgru se slaninkou, hranolek a neomezenou konzumací nápojů vyšla na necelých 9 dolarů a jsem opravdu šťastný. Hamburger je něco co prostě v USA umějí!
A až budu mít zase chuť na Sushi, tak jedině v ověřeném Sushi baru na Újezdě (vřele doporučuji) a nebo v Japonsku. Tak jak v picérkách nebývají dobré stejky, tak Sushi v Americe jen tak bez doporučení opravdu není dobrá volba! Chybami se člověk ujišťuje a jak říká klasik: „Co nás nezabije, to můžeme vždycky vyzvracet!“
PS: Fotky jsou z expedice do Japonska. SFO jsem běžel zvracet a mexičany od jisté doby taky radši nefotím ...
Komentáře
Okomentovat