Na horší se zvyká těžko

Dnes jsem dostal krásné přání do nového roku od jedné dobré známé – ještě jednou díky Edito. Potěšilo mě nejen to, že si vzpomněla, ale zejména to, že kromě Pfka napsala i několik vřelých osobních řádek. Kromě jiného psala, že slyšela, že loňský rok pro mne nebyl snadný. Přála aby bylo líp - sladké.

Ano! Opravdu nebyl rok 2008 jednoduchý a některé životní zkušenosti byly sakra drahé. Ale jsem za něj opravdu vděčný. Asi mě v jistém slova smyslu poslal zpátky na zem a sám k sobě. Každý z nás asi potřebujeme občas dostat za uši abychom si uvědomili kdo jsme, kam patříme a v co vlastně věříme. Koneckonců jsem to dnes pocítil na vlastní kůži.



Kromě práce a řešení dalších restů z loňského roku jsem se dostal také k zaregistrování na Macworldu a krátké procházce po Market Street. Neodolal jsem a zašel jsem do Nordstromu a navštívil dva své oblíbené obchody. Byl jsem u Tummyho se podívat na batohy a v AmericanEaglu na oblečení. Mám oba dva obchody opravdu rád a není to tak dávno, co jsem v každém z nich při návštěvě uměl nechat stovky dolarů v každém. Dnes jsem si je prošel, prohlédl řadu pěkných věcí a když už budu mít ty narozeniny, tak jsem si koupil jedny džíny za úžasných 29USD. Když jsem odcházel, měl jsem sice trochu pocit, že něco není v pořádku, když mám jedinou tašku, ale tak už to bývá, když si člověk zvyká na horší.

Nicméně pak jsem si koupil kávu ve Starbucks, sedl si na lavičku na Union Square a pozoroval lidi kolem. Sledoval jsem to pachtění, turisty pobíhající kolem s tunami tašek (to víte povánoční slevy) a bylo mi najednou tak nějak krásně. Vzpomínal jsem na řadu krásných věcí, které jsem v SFO zažil. Byl jsem to zase já, ten kluk co se na věci dívá asi trochu jinak. Kluk co umí vidět hezké světlo, co si umí všimnout zajímavých lidí, umí se na chvíli zastavit a umí se radovat i z pěkných džínů. Vždyť jedny udělají stejnou radost jako patery :)



Není snadné prožít náročné období a není vůbec snadné se uskromňovat. Ale ten pocit, že se daří věci řešit, že člověk je sám sebou a dělá jen to na co opravdu má, za to stojí. Myslím, že ty dva týdny co tady trávím sám v USA mě hodně posunují někam, kam se chci už dlouho dostat. Udělat některá rozhodnutí je těžké, ale člověk by si měl dát potřebný čas, aby věděl že za nimi stojí, že jsou to jeho rozhodnutí a že je sám sebou...

Komentáře

  1. jasně,špatné změny přináší dobrou budoucnost.

    Jinak přeju dobrý rok 2009 a další,at nezapomínám.

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní6:43 odp.

    Netusila jsem, ze jste take filosof. Podle me zkusenosti prumerny muz dojde k filosofii v pulce sveho zivota, zhruba kolem 42.roku, kdy je opravdu posledni moment dospet.
    Gratuluji! Nevim za jakych okolnosti a jaka zkusenost Vas k tomu primela, ale verim, ze byt sam-a sebou je k zivotu proste nezbytne a k tomu jeste mate par let naskok. A.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Benzín v USA

Jak jsem uběhl půlmaraton